5+1 princip regenerativního zemědělství - 2. část

11.12.2021
Pastva
Regenerativní zemědělství

V předchozím blogovém článku jsme mluvili o minimálním narušování půdy a krytí jejího povrchu. Dnes se dočtete o symbióze půdní a nadzemní rozmanitosti, jak důležité jsou v půdě živé kořeny a jak můžeme efektivně zapojit do přírodě blízkého zemědělství dobytek.

Princip č. 3: Zvýšení biodiverzity

Je zásadní podporovat a umožňovat rozmanitost všech forem života, nejen pěstovaných druhů plodin, ale i půdních mikrobů, hmyzu, ptáků, divoké zvěře a hospodářských zvířat. Čím větší je rozmanitost, tím větší je pozitivní dopad.

Přírodě jsou blízká druhově bohatá společenství, nikoliv monokultury, které jsou lidským výtvorem. Jelikož rozmanitost v půdě vzniká díky rozmanitosti nad zemí je potřebné a nutné pěstovat co druhově nejbohatší směsky meziplodin.

Větší druhová diverzita pěstovaných rostlin

  • zvyšuje celkovou hmotu rostlin
  • zvyšuje rozmanitost edafonu
  • maximalizuje příjem energie ze slunce (různé tvary velikost listů - vyšší LAI - leaf area index)

Každý rostlinný druh má své specifické chemické složení kořenových exudátů a jejich vylučování do půdy podporuje diverzitu půdních mikroorganismů. Kořenové exudáty jařin jsou bohaté na cukry, leguminózy na bílkoviny a například pohanka a lupina produkují organické kyseliny, které zlepšují dostupnost fosforu. Proto druhově bohaté směsky rostlin poskytují vyváženou stravu cukrů, bílkovin a živin, které umožní vysoký nárůst a pestrost mikrobiální populace.

Princip č. 4: Živé kořeny během celého roku

Udržováním živých kořenů v půdě, to znamená neustálé pěstování, je důležité proto, že živé kořeny živí půdní mikroby a ty naopak podporují růst rostlin. Maximalizuje se tak možný přísun uhlíku do půdy, v podobě různých rostlinných metabolitů. Tento proces, však funguje pouze pokud nad zemí rostlina fotosynteticky aktivní. Jedině tak se primární energie slunce v podobě sloučenin uhlíku dostane skrz kořeny do půdy až k mikroorganismům. Proto je potřeba eliminovat období, kdy na pozemku neroste žádný porost na minimum.

dobytek.jpeg

Princip č. 5: Zapojení dobytka

Přivedením hospodářských zvířata na půdu a imitace vlivu putujících a pasoucích se stád je napodobením toho, jak se utvářela většina krajin a úrodných půd po celém světě. Zvířata jsou nedílnou součástí koloběhu živin a trávicí soustava krav je osídlena přibližně z 50 % bakteriemi, které lze nalézt v půdě a díky pastvě a vylučování tak zpětně vnášejí tyto užitečné bakterie a živiny do prostředí.

Vliv dobytka v podobě pastvy je v celostním pojetí regenerativního zemědělství klíčovým aspektem, který zvyšuje a urychluje regeneraci půdy a razantně zvyšuje obsah organické hmoty a počet i stav mikroedafonu v půdě. Rostliny na pasení reagují tím, že začnou vylučovat více kořenových exudátů do půdy, aby podpořily půdní mikrobiotu, jež jim na oplátku poskytuje minerální prvky, které pomáhají rostlině obrůst. Regenerativní pastva je postup zvyšování kvality půdy pomocí pastvy zvířat na víceletých a jednoletých pícninách a porostech způsobem, který podporuje zdraví ekosystémů a co nejblíže napodobuje způsob pastvy velkých stád býložravců.

Regenerativní pastva je typicky charakterizována

  • vysokou hustotou zvířat
  • častou změnou výběhu
  • dlouhou dobou zotavení výběhu
  • nízkými až žádnými syntetickými vstupy
  • zvýšenou rozmanitostí rostlinného, živočišného a mikrobiálního života

Principem je rozdělení celkové pastviny na mnoho dílčích výběhů, které budou dobytku postupně zpřístupňovány. Velmi důležité je nepřepásat jednotlivé výběhy, to znamená v nich vždy zachovat určité množství biomasy a poté dobytek přesunout do nového výběhu. Důvodem toho je skutečnost, že při tomto způsobu pastvy nejsou rostliny natolik oslabeny, rychleji obrůstají a zároveň nepřeruší spolupráci s půdním mikrobiomem.

Přečtěte si i další naše články