5+1 princip regenerativního zemědělství - 1. část

Regenerativní zemědělství je celostní metoda obhospodařování půdy, která využívá sílu fotosyntézy v rostlinách k ukládání uhlíku do půdy, posilování zdraví půdy a odolnosti plodin. Zdraví a kvalitu půdy zlepšuje zejména prostřednictvím postupů podporujících vznik půdní organické hmoty. Ta dále pomáhá zvyšovat rozmanitost a kvantitu půdního života (tzv. půdní bioty), přístupnost živin a schopnost půdy zadržovat vodu.

Základní myšlenkou regenerativního zemědělství je dále vrátit se v co možná největší míře k přírodě a jejím přirozeným procesům a vztahům. Vzhledem k tomu, že fungovaly dávno před příchodem člověka, je příhodné brát je v potaz a pracovat s nimi, namísto proti nim, jak se v posledních dekádách intenzivního hospodaření dělo a děje. Právě přirozené samoregulační a samoobnovující se přírodní principy umožňují zvyšovat odolnost a zdraví ekosystémů a krajiny.

Sluneční světlo, voda, minerální látky, rostliny, savci, hmyz a mikroorganismy fungují v ideálním případě v harmonii. Respektive dokáží to, pokud jim něco nebo někdo nebrání. Bohužel jsme se však dostali do fáze, kdy je většina přírodních procesů stavěna do světla produkčního modelu - tak aby uspokojila potřeby člověka, který se už dlouhé roky nesnaží pouze zkrotit živly, ale doslova přírodě vnucuje svoji vůli. S nadšením jsme přijali svoji roli producenta, zatímco přírodu jsme pasovali na materiální zdroj. Tento model fungování však nutně vede k postupnému přetěžování, a tedy i degradaci půdy. I proto stále častěji řešíme půdní erozi a neúrodnost (kterou se marně snažíme zvrátit agresivními hnojivy, fungicidy a pesticidy).

Budeme-li však postupovat podle přírodní šablony, můžeme pomocí pěti principů zdravého ekosystému regenerovat své "zdroje" i prostředí, v němž žijeme. Níže vám je nejprve všechny stručně, a poté jednotlivě - detailněji - představíme tak, jak o nich smýšlí jejich autor, dnes slavný americký farmář, Gabe Brown. Sami jsme je doplnili ještě o jeden "bonusový" princip, který by měl být součástí myšlení každého dobrého Hospodáře s velkým H.

5+1 princip regenerativního zemědělství:

• Nepřetržité pokrytí povrchu půdy
• Minimální množství mechanického a chemického narušování půdy
• Co největší rozmanitost rostlin, živočichů, hmyzu a půdní bioty
• Snaha mít živé kořeny v půdě ideálně po celý rok
• Integrování hospodářských zvířat na půdu
• Buďte vnímaví k přírodě, jejím procesům a zákonitostem (nejen, ale obzvlášť k těm lokálním)

Zapojení základních principů na farmě Gaba Browna a jejich vliv na množství organické hmoty v půdě.

Princip č. 1: Minimální narušování půdy

V přírodě přirozeně nedochází k obdělávání půdy. I my bychom měli minimalizovat zásahy do půdy a omezit její mechanické zpracování, vnos chemických látek (přípravky na ochranu rostlin), průmyslových hnojiv a jiných postupů, které škodí živým i neživým složkám půdy.

Mechanické zpracování jakéhokoliv druhu

• má negativní vliv na půdní strukturu - prospěšné organismy nám opravdu moc nepoděkují, když jim několikrát ročně zničíme domov, vybudované chodbičky apod.
• má negativní vliv na vsakování vody (povrchový odtok & vodní eroze) - rozrytá půda se kupříkladu snadněji odplavuje z pole pryč
• má negativní vliv na obsah půdní organické hmoty - pokud znesnadňujeme život půdním živočichům, nedaří se jim, a tak svou činností nepřispívají vzniku organické hmoty
• má negativní vliv na mikro i makroedafon

Prostředky na ochranu rostlin a syntetická hnojiva

• negativně ovlivňují život členovců a hmyzu, kteří jinak do půdy svou činností a prostou existencí vrací živiny
• negativně ovlivňují populace půdních hub (útlum mykorhizy) a bakterií
• mohou mít negativní vliv i na pěstované plodiny (popálení listů apod.)

Půda je ekosystém, který se během času vyvinul ve vysoce důmyslný a účinný systém vzájemně si pomáhajících symbióz. Toto uspořádání však bylo lidským zásahem narušeno a nyní je potřeba krok po kroku navrátit půdě její přirozené vlastnosti, a obnovit tak její úrodnost. Ideální je začít aplikovat minimální zpracování půdy a setí či sázení do mulče, strniště, nebo přímo do pomocné plodiny (jejíž porost buďto vymrzl, nebo byl řezacími válci poválen, případně chemicky ošetřen).

Princip č. 2: Krytí povrchu půdy

Je potřebné a nutné udržovat půdu pokrytou během celého roku, ať už se jedná o zbytky rostlin nebo živou vegetaci. Stejně jako je tomu v přírodě, která život v půdě chrání vrstvou porostů před dramatickým vlivem vnějších podmínek. V přirozených podmínkách běžně nenarazíme na odkrytou půdu, vyjma vývratů a sesuvů půdy.

Nepřetržitý vegetační pokryv půdy

• omezuje vodní erozi
• omezuje větrnou erozi
• chrání před vysokými teplotami (omezení vysoušení půdy a aktivity půdních mikroorganismů)
• pomáhá zvyšovat obsah organické hmoty v půdě (zdroj energie pro půdní biom)

Neustálého vegetačního pokryvu lze dosáhnout jednak minimalizací mechanického zpracování půdy, jednak pěstováním pomocných plodin (někdy též označovaných jako meziplodiny) ideálně v mnoho druhové směsi.

Pomocné plodiny

• zvyšují diverzitu (přitahují užitečné druhy hmyzu včetně nepostradatelných opylovačů)
• kryjí povrch půdy, čímž zabraňují přehřívání či přemrzání půdy
• budují půdní agregáty společně s bakteriemi a houbami
• navyšují půdní organickou hmotu
• podílejí se na cyklu živin
• poskytují potravu a úkryt pro organismy
• potlačují růst plevelů
• konvertují sluneční energii v náš prospěch (i v období, kdy by jinak zůstala nevyužita) - fotosyntetizují, čímž (jako "vedlejší produkt") zachytávají uhlík z atmosféry a ukládají jej do půdy skrze kořenový systém rostlin v podobě organické hmoty

Další principy regenerativního zemědělství shrnujeme v druhé části tohoto článku.