Reykjavik protokol je soubor zásad, který vznikl v roce2023 na summitu v Reykjavíku (Council of Europe Summit). Jeho cílem je odstranit strukturální rizika v současném trhu s uhlíkovými kredity a poskytnout dodavatelům jasný a etický rámec pro jejich uvádění na trh. Je založen na principu využití přírodních procesů a klade důraz na nejlepší možné dostupné vědecké poznání.
„Na přírodních procesech založené odstraňování uhlíku hraje kritickou roli v našem úsilí o zmírnění změny klimatu, včetně oceánu. Cílem Reykjavického protokolu je snížit strukturální nejistotu a rizika, kterým trh v současné době čelí napříč dodavatelským ekosystémem, a to přijetím nastíněných obezřetných zásad,“ říká Akash Rastogi, stratég pro inovace a komercializaci v Ocean Frontier Institute, který je jedním z 12autorů protokolu.
Náš závazek spočívá v tom, že během následujících dvou let budeme uplatňovat zásady Reykjavik protokolu u všech našich vygenerovaných uhlíkových kreditů. To zahrnuje dodržování nejnovějších vědeckých postupů, zapojení komunit, monitorovací plány, transparentní způsob posuzování dopadů na životní prostředí i sociální aspekty, které se pojí s přechodem na regenerativní způsob hospodaření.
Opíráme se o nejnovější vědecké studie, spolupracujeme s výzkumnými zemědělskými ústavy a akreditovanými laboratořemi. Uhlíkové kredity generujeme dle nejlepších dostupných vědeckých postupů. Provádíme pravidelná setkání s různými zainteresovanými stranami, abychom získali zpětnou vazbu k dopadu našich aktivit. Do vývoje naší metodologie, která představuje odběrů vzorků půdy, analýzu vzorků i výpočet nárůstu uhlíku v půdě, zahrnujeme nové vědecké nálezy. Aktuálně v Carbonegu usilujeme o validaci a verifikaci uhlíkových kreditů podle metodologie ISO 14064-2 a Gold Standard, tak aby naše uhlíkové kredity byly ověřené třetí stranou. Zavazujeme se k transparentnosti, odpovědnosti a udržitelnému přístupu ve všech našich činnostech.
Při pravidelných setkáních se zemědělci na farmách v České republice, na Slovensku i v dalších zemích, kde působíme, vidíme konkrétní dopady na krajinu a zemědělskou produkci na polích, kde zemědělci přecházejí na regenerativní způsob hospodaření. Půda lépe vsakuje vodu, pole jsou odolnější vůči extrémním projevům počasí v důsledku změn klimatu. Regenerativní zemědělci zapojení do našeho programu využívají méně průmyslových hnojiv i prostředků na ochranu rostlin a podporují biodiverzitu nad i pod zemí. Jsme přesvědčeni o tom, že bez větší finanční i systémové podpory se neobejdou. Společně můžeme přispět k boji proti klimatické krizi a vytvořit trvale udržitelnou budoucnost pro naši planetu.
Více o Reykjavik protokolu zde.
Máte dotazy či připomínky k tomuto článku? Zajímají vás víc informací k iniciativě Reykjavik protokol? Dejte nám vědět na e-mail [email protected].