Ve slovenském zemědělském družstvu Krakovany se nám tyto závěry jednoznačně potvrdily - velkou roli totiž hrají výrazně nižší náklady. Spotřeba nafty ZD Krakovany, kde Robert Dohál a jeho tým hospodaří regenerativním způsobem již deset let, je oproti běžnému průměru skoro třetinová. Při pěstování kukuřice na zrno se navíc obejdou bez hnojiv a dosahují zcela obvyklé výše výnosů.
Regenerativní způsob hospodaření se nejvíce rozšířil ve Spojených státech. Díky tomu zde mohla být realizována rozsáhlá studie, která srovnávala ziskovost konvenčních a regenerativních zemědělců v produkci kukuřice. Z výsledků uveřejněných v roce 2018 vyplývá, že regenerativní zemědělci dosahovali ve srovnání s konvenčními zemědělci o 29 % nižší produkce, ale o 78 % vyšších zisků. Zároveň se ukázalo, že výše zisku pozitivně koreluje s množstvím organické hmoty v půdě, a nikoliv s dosahovanými výnosy.
O dva roky později Soil Health Institute ve své studii zmapoval výsledky 100 farem, které přešly na regenerativní způsob hospodaření. Vyšší zisk deklarovalo 85 % producentů kukuřice. V průměru dosahovali zisk vyšší o 129 USD/ha (cca 2840 Kč/ha). Autoři dále uvádějí, že v USA existuje velký prostor pro zvyšování zisků v zemědělství díky dalšímu rozvoji této praxe, protože v USA dnes bezorebný způsob setí (tzv. No-till) praktikuje 37 % farem a meziplodiny pěstuje pouze 5 % farem.
Důvodem vyšších zisků jsou především výrazně nižší náklady. Regenerativní způsob hospodaření minimalizuje veškeré chemické vstupy a snižuje přejezdy traktorem. Někteří farmáři zároveň dosahují vyšších výnosů díky vyšší prodejní ceně produkce a dodatečným výnosům, jako je např. využití meziplodin pro pastvu dobytka.
V Česku jsme nenašli žádný velký podnik, který by hospodařil regenerativně víc jak 5 let. Proto jsme vyrazili na Slovensko. Zemědělské družstvo Krakovany tam z iniciativy svého předsedy pana Roberta Dohála začalo praktikovat regenerativní způsob hospodaření již před 10 lety na celé své výměře cca 680 ha. Tehdy bylo družstvo silně ztrátové, dle slov pana Dohála ani nemělo peníze na výplaty. S jeho příchodem a začátkem začleňování základních principů regenerativního zemědělství se však situace začala postupně výrazně měnit. Jejich ekonomické výsledky jsou dnes vynikající a zároveň se nemusí bát stále častějšího extrémního počasí.
Sucho, přívalové deště ani nepříznivé povětrnostní podmínky, tedy faktory, které stojí za erozí a degradací půdy, je v podstatě netrápí. Díky regenerativnímu zemědělství mají totiž mnohem odolnější a kompaktnější půdu. K tomu pan Dohál dodává: "Obsah humusu v půdě se za těch 10 let zvýšil o 0,83 procentního bodu. Eroze jsme za celou dobu neměli žádné, zatímco u sousedů je mají skoro každý rok, vloni v průběhu roku dokonce i víckrát. Naše půda však za těch 10 let zvýšila svoji schopnost zadržet vodu minimálně šestinásobně." Díky tomu přívalové srážky z jejich polí neodtékají a vsáknou se vždy beze zbytku do půdy.
V Krakovanech nemají ani velké obavy z rostoucích cen hnojiv, POR a nafty. Oproti konvenčním zemědělcům jich totiž spotřebují výrazně méně. Z konvenčního zemědělství postupně přešli na regenerativní obdělávání půdy. Přísně tedy dodržují zákaz orby, a naopak do svých prací začlenili pěstování meziplodin. Díky celoročnímu pokrytí půdy vegetací, směsmi meziplodin a posklizňovými zbytky je jejich půda plná života, je úrodná a odolná.
A jakých výsledků v Krakovanech konkrétně dosahují? Pro názornost a srovnatelnost s americkým příkladem uvedeme údaje profitability při pěstování kukuřice na zrno. V roce 2021 zaseli v ZD Krakovany kukuřici na 202 ha a dosáhli obvyklého výnosu 10 tun/ha. Navíc se zcela obešli bez hnojiv. Pan Dohál nám sdělil i jejich další náklady, takže jsme mohli provést jednoduché srovnání hrubé marže mezi jejich podnikem a konvenčně hospodařícím podnikem v jejich regionu. Výsledky jsme přepočetli na hektar a eura jsme převedli na koruny. Z tohoto porovnání jasně vyplývá, že při obvyklém výnosu 10 tun kukuřice dosahují v Krakovanech o 25 % vyšší hrubé marže.
I na Slovensku se tak potvrdil závěr z výzkumu amerických farmářů. Regenerativní hospodaření vrací půdě její přirozenou úrodnost, přitom zároveň přináší vyšší zisky a jde ruku v ruce s navýšením odolnosti půdy vůči erozi.
Robertu Dohálovi se podařilo vybudovat relativně mladý tým (průměrný věk v podniku je 43,6 let), který uvěřil jeho záměru dělat věci jinak. Skvělé výsledky družstva, nejen ty ekonomické, dnes dělají radost jemu i nám, protože jsou lokálním příkladem funkčnosti regenerativního způsobu hospodaření s u nás ojediněle dlouhou zkušeností, jež může být inspirací i pro všechny české zemědělce.
Pokud vás zajímá víc, najdete na Spotify nebo na YouTube záznam hodinového rozhovoru s panem Dohálem.
