V polovině května 2022 jsme tak započali náš zhruba rok trvající pokus, o jehož průběhu vás budeme pravidelně informovat. - Zejména na našem Youtube kanálu v playlistu Kompostovací seriál.
Seznamte se, to je on!
Co nás motivovalo ke stavbě a vyzkoušení bioreaktoru na vlastní kůži, respektive na vlastní půdě? Oslovily nás jeho skvělé výsledky v zahraničí a potenciál využití v regenerativním zemědělství.
Chceme zjistit, zda je možné Johnson–Su kompostovací biorekator provozovat i v našich podmínkách a do jaké míry nám na živiny abnormálně bohatý kompost pomůže „nastartovat“ naše osivo a dostat do půdy více života.
Za tímto účelem budeme zaznamenávat celý proces a následně měřit a sledovat konkrétní výsledky. Na základě obdobných výzkumů očekáváme, že výsledný kompost bude:
V prvním dílu našeho nového “kompostovacího seriálu” vám více přiblížíme celý jeho koncept a podělíme se s vámi o naši konkrétní zkušenost ze stavby.
Molekulární biolog a výzkumný pracovník na Univerzitě v Novém Mexiku Dr. David C. Johnson vyvinul jednoduchý systém, který vytváří druhově rozmanitý, houbově dominantní kompost. Jeho metoda klade důraz na vyzrálost výsledného kompostu, neuspěchává zrání, respektive se nesnaží dosáhnout co nejvíce produktu za co nejméně času.
Konstrukce Johnson-Su kompostovacího bioreaktoru umožňuje neustálé proudění vzduchu, tedy tzv. aerobní kompostování materiálu. To vede k úplnému biologickému rozkladu, jehož konečným produktem je kompost v konzistenci velmi podobné hlíně (nikoli mulče, jak jsme běžně zvyklí z jiných druhů kompostů).
Takto biologicky vylepšeným, zralým kompostem je možné očkovat osivo nebo jej přímo aplikovat na pozemek, dodat mu tak prospěšné půdní mikroorganismy a nastartovat potřebnou symbiózu mezi rostlinami a půdní mikrobiologií.
Správné nakládání s bioreaktorem v kombinaci s jeho speciální konstrukcí dokáže signifikantně zvýšit množství a druhovou pestrost hub a bakterií výsledného kompostu.
Na rozdíl od běžných kompostovacích zařízení, Johnson–Su bioreaktor nezapáchá, a nepřitahuje tak nežádoucí hmyz ani stížnosti sousedů.
Přesný návod, jak na sestavení konstrukce bioreaktoru, zde nehledejte. Na toto téma již existuje řada zdrojů, video-návod v angličtině naleznete třeba tady a krok po kroku popsaný postup zase zde.
Chceme se s vámi podělit o naši konkrétní zkušenost a nasdílet nějaké rady a tipy, které nám se stavbou pomohly nebo si je odnášíme jako ponaučení pro příště.
„O výhodách i konstrukčních řešeních bioreaktoru jsme se vzdělávali několik týdnů, možná i měsíců předem. Samotná stavba bioreaktoru nám však ve třech lidech zabrala jen jeden den, a to včetně nákupu materiálu. Práci nám ulehčila výpůjčka trubek s navrtanými otvory od Dalibora Tomka. Takto upravené trubky v prvních dnech přivádí do kompostu potřebný vzduch, poté se ale vytahují a nejsou potřeba až do stavby nového bioreaktoru,“ popisuje svou zkušenost Jitka Volková, manažerka komunikace v Carbonegu, u níž na pozemku nedaleko Prahy se náš bioreaktor nachází.
Časově náročný je tedy spíš než jeho stavba hlavně provoz bioreaktoru. Jak zmiňujeme i níže, jeho obsah musí být stále mokrý, a je třeba ho proto pravidelně prolévat vodou. Lze to ošetřit jednoduchým automatickým spínačem a zařízením pro zavlažování. Pokud ale tuto možnost nemáte, respektive nemáte v bezprostřední blízkosti bioreaktoru přívod vody či elektřiny, připravte se, že pravidelná časová dotace bude docela vysoká.
Obsah Johnson–Su kompostovacího bioreaktoru lze získat jednoduše z běžně dostupných kompostovacích materiálů. V našem konkrétním případě se jednalo o suché zbytky trávy, suché listí a větvičky, které jsme shromažďovali zhruba měsíc před samotnou stavbou bioreaktoru. Ideální by byla také štěpka, kterou jsme však zajistit bohužel nezvládli. A z toho plyne naše první rada:
Počítejte s tím, že je potřeba dopředu nashromáždit dostatečný objem vámi zvoleného kompostovacího materiálu.
Překvapivým drobným háčkem se také stalo nasbírání žížal, které se do kompostu přidávají a jež se nám ve velmi teplém počasí schovávaly hluboko v zemi.
K samotné stavbě pro vás máme jen pár tipů.
Najděte si pomocnou ruku. Samotní stavbu spíše nezvládnete, nebo se při ní budete hodně trápit. Dva lidé jsou podle nás nutní, ve třech je to pak skutečně záležitost jednoho odpoledne.
Osvědčila se nám rada Dalibora Tomka, který nám doporučil stavět bioreaktor na dvou paletách, nikoli jen na jedné, i když se rozměr zdá být odpovídající.
Doporučujeme vybrat tužší pletivo (na stěny bioreaktoru). Obsah si postupně sedá a vyvíjí na ně stále větší tlak, je přitom opravdu důležité, aby stěny po čas celého roku nepodlehly a nezdeformovaly se tak, že by materiál unikal.
Už při stavbě bioreaktoru je pak potřeba myslet na přívod vody. Proschlý vstupní materiál se totiž do bioreaktoru vkládá namočený.
Stran údržby bioreaktoru máme poměrně dobrou zprávu. Obsah se vůbec nemusí přehazovat ani překopávat. Kompost jen stačí udržovat vlhký a prolévat jej pravidelně vodou, jak jsme už popsali výše a jak vám jistě zdokumentujeme v příštím dílu seriálu.
„Dalším úskalím může být okolní teplota. Velká vedra bioreaktoru nevadí, v zimě však kompost nesmí přemrznout. I to pro nás tedy bude velká výzva – vyzkoušet si, zda je v našich podmínkách toto všechno možné zařídit a uhlídat,“ dodává Jitka Volková.
Kompletní závěry tohoto kompostovacího pokusu budeme mít až v roce 2023.
V průběhu s vámi však budeme sdílet střípky z našeho života s bioreaktorem. Nezapomeňte nás proto sledovat na sociálních sítích a hlavně na našem Youtube kanálu, kde budou přibývat názorná videa.
Pokud vás k našemu Johnson-Su kompostovacímu bioreaktoru cokoli napadá, něco vás zajímá nebo už třeba máte vlastní doma a chcete se s námi podělit o své výsledky, dejte nám vědět na e-mail carboneg@carboneg.com. Budeme moc rádi!
